Doporučujeme: Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | TV program | Snadné sdílení souborů | Stahovač videí z YouTube | Zkracovač dlouhých adres

Lee — Pořádek je jen převládající forma chaosu.

7.kapitola- zvířecí instinkt

Datum: 8. 11. 2006 19.33 | Autor: Lee | 5381× | Kategorie: Harry Potter Životní Rozhodnutí | Komentáře: 14

Dny ubíhaly velice rychle. Rychleji než by si přál. Většinu svého času trávily v podkroví, kde byla zřízena velká knihovna, jejíž tématika byla rozdělena podle oborů. Bylo zde snad všechno, lektvary, kouzelné formule, obrana a do konce nějaké bystrozorské knihy. Nejvíce svého času však trávily učením se kouzel z knihy, kterou mu daroval Brumbál.

            V celém domě teď už zůstaly úplně sami. Grangerovi odjeli před několika dny a lidé z řádu mněli spoustu práce. Maximálně je vždy přišel někdo zkontrolovat. Noční můry jej už tak moc netrápily. Vždy na noc si své vzpomínky na kopku vkládal do mydlinky.

Když druhý den rán vstal z postele a oblékl se uslyšel kručení ve svém žaludku. Pomalu se vydal do kuchyně, kde ke svému překvapení našel dva domácí skřítky poskakovat kolem kuchyňské linky a připravovat snídani. Nebyl to nikdo jiný než Dobby a Winky. U jídelního stolu už seděli Ron s Miou a ládovali se palačinkami.

„Ahoj Harry. Přisedneš si k nám?“

„No jasně už mam hroznej hlad. Ahoj Dobby, Winky.“

„Pan Harry Potter už vstal? Dáte si Něco k snídani? Čaj nebo kávu?“

„Dám si čaj, děkuji a neříkej mi pane?“ Pak se otočil na Miu.

„Jak se sem vlastně dostali?“

„Brumbál je sem poslal, Prý abychom nepodpálili dům.“ Řekla se smíchem.

„Mimochodem, včera večer jsem prohledával knihovnu a našel jsem něco co by vás mohlo zajímat.“

„Vážně? A co?“

„Nech se překvapit Rone. Ale myslím, že se vám to bude líbit.“

Hned po tom co dosnídali je Harry odvedl do podkrový, kde už mněl na stolku připravenou knihu, kterou jim chtěl ukázat. Byla hodně stará a ošoupaná s ručně psanými poznámkami. Hřbet a desky byly potrhané a některé listy z ní vypadávali.

„Co je to za knihu Harry?“ Zeptala se Mia, kterou kniha evidentně zaujala.

„Podívej se a uvidíš.“ Opatrně ji podal knihu. Hermiona schvíli listovala strankami a na jejím obličeji se postupně začal rýsovat úsměv. Zrzek, který stál těsně vedle ní už to nevydržel.

„No tak Hermiono, co to je?“

„To je kniha o zvěromágství!! Harry, kde jsi ji vzal?“

„Tu knihu použily můj táta. Sírius a ten zrádce Červíček a doplnili ji o svoje vlastní zkušenosti. Je tam úplně všechno. Příprava lektvaru, cvičení, která jsou třeba dělat, prostě úplně všechno. Tak co vy na to? Zkusíte to?“

„No jasně, že jo. To je přece perfektní.“ Vyhrkl okamžitě Ron, v jehož obličeji byla vidět neskrývaná radost a touha.

„To je perfektní brácho, tohle jsem vždycky chtěl.“

„Počkej chvíli Donalde. To nebude tak jednoduché. Ten lektvar je hodně složitý a taky ta přeměna může být dost bolestivá. Nemluvě o tom, že je to nelegální.“

„Ale no tak Mio, nikdo tě přece nenutí. Ale mohla by jsi trochu pomoct Ronovi, stejně tak jako se mu budu snažit pomoci já.“ Harry moc dobře věděl jak na ni a tak trochu se za to nenáviděl. Přeci jen to byla manipulace.

„Ale jestli si myslíš, že to nezvládneš, tak …“ To už ho ale Mia odřízla.

„Já netvrdím, že to nezvládnu a už vůbec jsem neřekla, že nemám zájem. Tak dobře jdu do toho s vámi, ale jestli mně kvůli vyloučí, tak si mně nepřejte.“

„Ano!!“ Vykřikli oba chlapci zároveň.

„Hermi co musíme udělat jako první?“

„Musíme uvařit dostatečnou zásobu lektvaru, který skombinuje naší DNA s DNA námi vybraného zvířete. Každý si musí vzít přesně 8 dávek. To by mněli být přibližně dva kotliky. Ty se pak berou dva měsíce vždy po týdnu. Což znamená, že krok číslo jedna je výběr zvířete a sehnání nějaké jeho části do lektvaru. Nejlépe chlupů.“

Ron se pak otočil na svého kamaráda.

„Harry?“

„Co se děje Rone?“

„Totiž ty už si tím prošel. Já chtěl jenom vědět je ta přeměna hodně bolestivá?“ Byla na něm vidět úzkost při pomyšlení na to jaké to bude poprvé.

„Popravdě kámo těžko říct. Když já se mněli poprvé tak už mně bolelo úplně všechno takže tohle se mezi tím úplně ztratilo. Od té doby se vždy večer na chvíli mněním, abych trochu trénoval.“

„Počkejte kluci ještě je tu jeden problém.“

„A jaký?“

„Kde seženeme přísady do lektvaru? A taky zvířecí přísady?“

„A co takhle napsat Remusovi, klidně by nám s tím mohl i pomoci.“

„Já nevím Harry, co když něco řekne.“

„Ne, neřekne, tím jsem si jistý.“

Pomalu se blížil večer a Hermiona a dokonce i Ron stále leželi v knihách a vybírali to správné zvíře.

„Tak co jak jste na tom? Už jste našli to co jste hledali?“

Jako první se ujal slova Ron. „Já myslím, že jo. Jen jsem se chtěl ujistit, že je to, to pravé.“

„Já jsem na tom úplně stejně.“

„A co jste si vybrali smím li se zeptat.“ Na tváři při tom mněl výraz čistého pobavení a zároveň zvědavosti. Tak co Rone?“ Ten mu pak podal knihu o zvířatech otevřenou na stránce s usurijským tygrem.

„Páni, tak to vypadá zajímavě. A co ty Mio?“

„Já si vybrala černého pantera.“

Harry si ji přitáhl blíž k sobě, ruce jí dal okolo pasu a jemně ji políbil ne rty. Takhle se cítil naprosto spokojený. Jako by věděl, že to tak má být. A doufal, že to tak bude už na pořád.

„Já vždycky říkal, že jsi kočka.“ A jemně se na ni usmál. Ta mu úsměv jen oplatila a znovu ho políbila. Tentokrát však mnohem vášnivěji a snad by se ani nerozdělili pokud by se z poza nich neozvalo jen mírné: „Ehm Ehm.“

Když se otočili uviděli Rona jek se na ně dívá pohoršeným pohledem.

„Lidi nechce se jít oblejzat někam, kde se na to nebudu muset dívat?“

„Eh, sorry brácho.“ Pak popadl Miu za ruku a odvedl ji k sobě do pokoje.

Jen tak spolu leželi na posteli navzájem si v náručí, povídajíc si o všem vše vypadalo úžasně dokud nepřišla řeč na to na co musela přijít.

„Harry já mam strach.“ Ten se přetočil na bok, aby jí viděl do očí.

„A z čeho?“ Ale odpověď byla více než zřejmá.

„Bojím se, že jednou odejdeš a už se nevrátíš.“ Do očí se jí začaly hrnout slzy, které jí stékaly po tvářích dolů.

„Bojím se, že půjdeš po něm a..a on mi tě vezme a bojím se toho co říká ta věštba.“

Jemně dvěma prsty ji zvedl bradu tak, aby mu hleděla do očí. Viděl v nich neuvěřitelný strach o něj. Přivinul si ji ještě těsněji a políbil ji na čelo.

„Hermiono, já nikam nejdu. A slibuju, že ten parchant mně nedostane. Budu to já kdo to ukončí, to přísahám.

Pak usnuli jeden druhému v náručí. Další den ráno je v kuchyni čekal Remus.

Ahoj Harry, můžu si s tebou na chvíli soukromně promluvit.“

„Ale jo jasně.“ Pak jen kývl na Rona s Miou ve znamení, že bude hned zpět a odešel s ronem do obývacího pokoje.

„Nech mně hádat Reme, je to ohledně toho balíčku o který jsem tě požádal.“

„Ano je, Harry mám ho tady, ale jsi si jistý tím co děláte? Může to být dost nebezpečné.“

Ano jsem si tím jistý. Však se neboj mi to zvládneme.“

„No tak dobrá tady jsou ty přísady a tady jsou ty chlupy.“

„Jsi si jistý, že jsou to ty správné?“

„Naprosto, sám sem jim je sebral, pomocí kouzla samozřejmě a řeknu ti, že moc nadšeně se na to netvářily.“

„Díky moc. Máš to u mě.“

„To je dobrý stejně sem ti to dlužil, ale Harry buďte opatrní. Mimochodem, kdy se na to chystáte?“

„Snad ještě dneska.“

„No nic, tak já musím jít.“

„Počkej nezdržíš se na snídani, Dobby toho zase navařil jak pro celou armádu.“

„Snad jindy, dneska mam nějakou práci.“

„Tak zatím a ještě jednou díky.“




Komentáře:

  1. Warener8. 11. 2006 19.50

    Suuuuuupppppppperrrrrrrrr



    odpovědět
  2. Fufik8. 11. 2006 19.53

    Perfektní!! Vážně už jsem se moc těšila. =P



    odpovědět
  3. Karendes8. 11. 2006 20.13

    WoW! jinak na www.revilovic.blog.cz NOVÁ KAPITOLA!!!!



    odpovědět
  4. Gwenia8. 11. 2006 20.23

    Boziiiiiiii!!!!!



    odpovědět
  5. Lorlima8. 11. 2006 20.25

    Skvělý! :)



    odpovědět
  6. Gina8. 11. 2006 20.26

    Gooooooooooooooooooooooooooooooooooooood!!!!!!



    odpovědět
  7. Andy8. 11. 2006 20.33

    super!!! moc pěkný



    odpovědět
  8. Gabe8. 11. 2006 21.51

    Supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeerrrrrrrrrrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Skvělý, ale dlouho to trvalo. Ty ty ty. : )



    odpovědět
  9. Istana9. 11. 2006 6.42

    Moc dobrý!



    odpovědět
  10. Siria11. 11. 2006 18.57

    Skvělá kapča, vážně. Jen to čekání... příště se s tím trochu ponáhli, jo? Protože se faktis těšim :-)



    odpovědět
  11. Ledik15. 11. 2006 6.46

    dalsi plosiiiim



    odpovědět
  12. T.M.K26. 11. 2006 13.35

    Skvělí!!!



    odpovědět
  13. Jantar26. 11. 2006 16.39

    Moc napínavé,ale to čekání mne zabíjí.Prosím asponˇ JEDNU KAPITOLU DO TÝDNE moc děkuji a určitě to ocení i druzí.



    odpovědět
  14. Redy27. 11. 2006 22.05

    super škoda že nejsi robot že bys stíhal třeba 3 kapitoly deně.( piš rychle )

    ahooooooooooooooooooooooooooooj



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: