Doporučujeme: Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Zkracovač dlouhých adres | TV program | Zkus to jinak - logicky | Služby pro Váš web | Stahovač videí z YouTube

Lee — Pořádek je jen převládající forma chaosu.

Prolog-Osudové setkání

Datum: 12. 12. 2006 21.51 | Autor: Lee | 5191× | Kategorie: Andělé noci | Komentáře: 21

Utíkal temným Kvikálkovským lesem, z jeho smaragdově zelených očí se mu řinuly slzy. Nevěděl jak dlouho už utíkal a bylo mu to jedno, hlavně se chtěl dostat co nejdále od nic. Stromy byly čím dál tím víc hustší a skrz jejich koruny už téměř nešlo zahlédnout oblohu zataženou černými deštivými mraky. Neuvěřitelná zima, která zalézala pod kůži a zařezávala se do kostí ho čím dál tím víc zpomalovala. Cítil jak po zádech stéká čúrky krve z každé z ran na jeho zádech. „Už ne, znovu se tam nevrátím, už nikdy.“ Únava ho pomalu zmohla, zakopl o kořen jednoho ze stromů a svalil se na zem, přímo na svá zakrvácená záda. Z úst mu uniklo syknutí od bolesti.

            Přímo před ním se mihl stín, ale bylo to příliš rychlé něž aby stihl zaregistrovat co to bylo. Rozhodně se mu to ale vůbec nelíbilo. Pětiletý chlapec s uhlově černými vlasy se přitiskl zády k jednomu ze stromů, když se před ním z nebe snesli tři postavy. Pomalu se blížily k němu, ale jejich obličeje vidět nebylo, jako by stín kráčel spolu s nimi. Rychle vstal chtěl běžet na druhou stranu pryč od těch postav ze kterých šla čirá hrůza, ale jedna z těch postav jako by se z ničeho nic vynořila přímo před ním ze stínů. Podle obrysů bylo poznat, že je to žena. Jednou rukou jej Chytila pod krkem a zvedla třicet čísel do vzduchu a zády jej opřela o strom, což ho donutilo znovu vykřiknout bolestí. V tu chvíli, v ten jeden jediný okamžik, kdy se protrhla oblačna a světlo Měsíce ozářilo její obličej zalapal mladý Harry po dechu a jeho zorničky se rozšířily strachem. Její pokožka byla smrtelně bledá a její plně rudé rty odhalovaly dva ohromné špičáky. Stále v ní však bylo něco přitažlivého. Mněla nádhernou štíhlou postavu, úzký obličej, dlouhé černé vlasy sahající až po lopatky svázané do uzlu. Zato její oči byly celé černé, ale nejen to byly mrtvé. Říká se, že skrz oči člověk může prohlédnout do naší duše, v tom případě tihle „lidé“ žádnou duši neměli.

            „Je to ještě mládě a navíc je zraněný, cítím z něj krev. Sotva bude stačit pro jednoho z nás.“ Její hlas byl zněl přímo andělsky. Pak ho pomalu položila na zem. Ze strany se vynořila postava, tentokrát mužská.

„Máš pravdu, ale možná bude stačit pro Amandu.“ Harry se stočil do klubíčka na zemi a z očí mu ztékala jedna slza za druhou jen  potichu vzlykal. Ze stínů vystoupila třetí postava. Byla to mladá dívka, mohlo jí být na nejvýše šestnáct let, vypadal úplně stejně jako její matka. Starší žena se otočila na svou dceru.

„Znáš pravidla drahá?“

„Jistě matko.“ Přiklekla k Harrymu a jemně ho pohladila po vlasech.

„Neboj se chlapče. Neublížím ti. Bereme si jen tolik, kolik je potřeba a ty si nic nebudeš pamatovat.“ Pak už jen cítil ostrou bolest na krku v místě kde se mu dva ostré špičáky zaryli do kůže. Jen pár okamžiků na to se lesem ozval uši drásající křik mladé upírky, která se pomalu začala rozpadat na prach.

„Néééééééééé, matko…“

„Mando né, ne…“ Pár upírů sledoval jak se jejich dcera proměnila v hromádku kouřícího popela.

„Silami, co se to stalo?“ Řekla mezi vzlyky upírka.

„Já…nevím.“ Přiklekl k chlapci, který stále ležel na zemi.

„Jeho rány se nehojí.“

„To není možné.“ Přetočil chlapce na záda a ruku mu přitiskl na ránu. Přitom si všiml jizvy na jeho čele.

„Můj bože, podívej.“

„Proboha co jsme to provedli, to nemůže být on.“

„Jdi napřed a připrav lektvary, musíme mu pomoci.“

 

Probouzel se do naprosté tmy. Ležel na měkké posteli, přikryt jemnou dekou. Najednou jakoby všechno zezelenalo. Najednou viděl každičký detail, ale jinak, v odstínu zelené. Ležel v pokoji se zabedněnými okny. Byl velice útulně vybavený a prostorný, mněl vlastní koupelnu. Dveře do pokoje mírně zaskřípali a dovnitř vešla ta samá žena z té osudné noci.

Rychle se snažil natlačit do jednoho z koutů místnosti, jakoby doufal, že jej tam nikdo nenajde nebo, že jej alespoň částečně ochrání zdi.

„Vidím, že už jsi vstal. Jak se cítíš?“ Neodpověděl. Jen se krčil dole v koutě. Žena si sedla na postel.

„Dobrá, nemusíš mluvit. Jen chci abys věděl, že ti neublížím.“ Přece jen v sobě našel dost odvahy, aby vstal. Došel až před ní. Hleděli si teď z očí do očí.

„Vy..vy ...vy jste upíři?“

„Ano to jsme mi.“

„Vy jste mně chtěli zabít!!“

„Ne Harry, musíš mi věřit, nechtěli jsme ti ublížit. Vždy si bereme jen tolik, kolik je potřeba a oběti si nikdy nic nepamatují.“

„Ale..ale nestanou se pak taky…“

„Nesmíš věřit všem filmům, které vidíš Harry, pro přeměnu na člověka na upírá bychom tě museli zabít.“

„Takže já jsem teď..taky…upír?“

„Harry ty máš na sobě neuvěřitelně silnou ochranu, ve chvíli kdy tě má dcera kousla tak ji tvoje krav zabila…“

„To je mi líto, nechtěl jsem nikomu ublíži, prosím věřte mi.“

„Neboj se Harry, věřím ti, nebyla to tvoje vina. To my jsme šli za potravou.. Ale zpět k tvojí otázce, já …jsem si jistá, že to na tobě nějaké následky zanechalo, ale jak velké to zatím nevím. Řekni mi Harry, máš chuť na krev? Cítíš strach ze slunečního světla?“

„Ne, ne ani jedno z toho, vlastně mám docela hlad. Už jsem nejedl několik dní.“

„Kde jsi žil před tím Harry?“

„Hej, odkud vlastně znáte moje jméno?“

„Mněl jsi horečky a řekl jsi mi ho v polospánku když jsem se tě ptala. Teď ale pojď se mnou, chci něco zkusit.“ Pomalu přešli k zabedněnému onu. Mírně jej pootevřela a nechala úzký sluneční paprsek vstoupit do pokoje.

„Strč do něj ruku.“

„Ale co když…“

„Neboj se, když tak jej hned zavřu.“ Jen velice pomalinku natahoval ruku směrem do světla. Jeho roztřesená ruka se dotkla prvních paprsků, ale nic se nestalo. Přešel k oknu a pootevřel jej o něco více a nechal slunce dopadnou na jeho obličej. Nejdřív musel zavřít oči, než zjistil, že se mu vrátil jeho původní zrak a hleděl teď na zarostlou zahradu rozpadajícího se sídla.

„Kde to jsme?“

„Hluboko v lese. Tohle bylo sídlo našich předků, ale teď už je to jen stará barabizna. Náš rod pomalu upadá. Zbylo nás jen asi dvě stě v tomto kraji a dělíme se na dvě přibližně stejné skupiny. My jsme ti mírní, nezabíjíme, pokud to není v sebeobraně na rozdíl od ostatních.“

Harry se cítil naprosto zmateně, tohle nebyli ti upíři o kterých slýchával v hrůzostrašných příbězích. Tihle byli docela odlišní, mněli své vlastní společenství a hierarchii.

„Teď pojď se mnou, přestavím tě. Mimochodem mé jméno je Viktoria deVatstraus.“



Komentáře:

  1. Orion12. 12. 2006 22.05

    Mám první! ;)



    odpovědět
  2. ellion12. 12. 2006 22.09

    pekny..jen jsem to moc nepochpila...Harrymu je pet let a odkud utikal a proc?co se mu stalo ze byl zraneny?



    odpovědět | Odpovědi: Fufik [9],
  3. Magika12. 12. 2006 23.21

    No wow..... to je..... hustý...... doufám, že další kapitola bude co nejdčív......



    odpovědět
  4. Tomasek13. 12. 2006 0.04

    jj je to dost dobry--



    odpovědět
  5. Siria13. 12. 2006 10.15

    Docela dobrý, sem zvědavá jak se to bude vyvíjet.



    odpovědět
  6. Egwain13. 12. 2006 14.24

    Vážně zajímavý námět... ksem vážně zvědavá na pokračování...



    odpovědět
  7. Marill13. 12. 2006 14.32

    Vážně zajímavej nápad.Už se těšim na reakci Brumbála až zjistí že se Harry stratil.(On to zjistí protože vždycky ví všechno;D)
    A jak říkala Ellion chtělo by to trochu prosvětlit:)Doufám že dostaneme vysvětlení.



    odpovědět
  8. šibal13. 12. 2006 15.01

    no a teď bys mohl přidat What if ne? :-p :-D



    odpovědět
  9. Fufik13. 12. 2006 15.09

    Moc zajímavá povídka, moc se těším na pokračování, Lee.... =))
    Odpověď pro ellion [2]: no, řekla bych, že utíkal od tety a strýčka, ne? Teda aspoň tak soudím, protože v první větě je napsáno: Utíkal temným KVIKÁLKOVSKÝM lesem, ale odkud má to zranění, kdo ví....
    Třeba ho Dursleyovi mučej.... =D =(



    odpovědět
  10. Marill13. 12. 2006 17.50

    No bylo to v noci.Kdo ho mohl zmlátit v noci?No třeba mu Dursleyovi nedaj pokoj ani v noci...



    odpovědět
  11. Jarec13. 12. 2006 20.09

    To je dobré, teším sa na pokračovanie.



    odpovědět
  12. Elvíra13. 12. 2006 20.51

    Originální, skvělý, dokonalý a... a tak;)



    odpovědět
  13. Vruon13. 12. 2006 21.44

    Vypadá to hodně dobře, sem zvědavej jaký další vlastnosti bude Harry mít :)



    odpovědět
  14. Marill14. 12. 2006 7.30

    Bude mít chuť na krev a až bude zase jednou naštvanej na Brumbála tak se neudrží a vysaje ho;)A taky vysaje Dursleyovi až ho k nim Brumbál zase strčí.Jedna teorie lepší než druhá:)
    A taky by mohl vysát Voldemorta...



    odpovědět
  15. Vruon14. 12. 2006 15.12

    Marill jen tak mimochodem jestli jsem četl správně, tak je mu pět a to znamená, že Brumbála ani Voldemorta nezná :) Ale neškodilo by mu přidat nějakou temnou upíří schopnost :)



    odpovědět
  16. Marill14. 12. 2006 15.43

    No jo,to je pravda.Tak vysaje jenom Dursleyovi:((
    S těmi schopnosti budeme muset holt počkat na další kapitolu...



    odpovědět
  17. Petr16. 12. 2006 12.27

    A kdy bude další kapča



    odpovědět
  18. Andy16. 12. 2006 12.56

    to jsme tohle ještě nekomentoval???? to je divný!! no je to úžasný. Se překonáváš. je to super a to moc. těším se na další. Doufám, že bude brzo.



    odpovědět
  19. Narines7. 2. 2007 20.46

    Čekala jsem že to bude o Andělách ale jaxi sem se spletla!Ale to neva!i tak je to hezká kapča!



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: