Doporučujeme: Stahovač videí z YouTube | Měření rychlosti internetu | Služby pro Váš web | Zkus to jinak - logicky | Psí Park | Italo.cz | TV program

Lee — Pořádek je jen převládající forma chaosu.

1.kapitola

Datum: 16. 12. 2006 15.12 | Autor: Lee | 3258× | Kategorie: Andělé noci | Komentáře: 4

Když Harry s Viktorií vyšli z pokoje, mohl si všimnout, že ten jeho je jen jeden z mnoha. Bylo to temné sídlo beze špetky světla. Z dřevěného obložení domu byla cítit zatuchlina. Nejenom jeho zrak ale i všechny ostatní smysly mu připadali nejméně dvacetkrát ostřejší než kdykoliv před tím. Jeho čich mu až chvílemi dělal potíže a snad by z toho zápachu pozvracel, kdyby mněl co.

            Sestoupily po dlouhém rozvrzaném schodišti až do haly s velikými vstupními dveřmi vedoucími pravděpodobně ven z domu. Napravo i nalevo od něj byly další úplně stejné dveře. Oni zatočily do těch pravých. T co viděl ho naprosto zmrazilo. Nebylo to ani tak tou síní, která se skrývala za dveřmi, jako jejím osazenstvem. Více než stovka lidí s úplně stejně bledou pokožkou jako měla Viktorie. Všechny jejich zraky se teď upírali na něj. Tohle bylo pro pětiletého chlapce trochu moc. Začal se klepat strachem, chtěl couvnout zpět, avšak Viktoria h Chytila za rameno a popostrčila ho dovnitř. V jejím doteku jako by bylo něco uklidňujícího, jako by ho veškerý strach opustil. Kráčel teď spolu s upírkou až na druhou stranu síně, kde stálo majestátně vzhlížející trůn. Měl pohodlné, rudé polstrování a zlatou konstrukci. Bylo určeno pro krále, pro velitele smečky. Vedle trůnu stál upír, který tam byl té noci s Viktorií.

„Harry, dovol mi, abych ti představila mého muže Roberta deVatstraus. Je to korunní princ a vůdce naší smečky.“ Robert na znamení pozdravu mírně sklonil hlavu, aniž by spouštěl oči z Harryho. Ten si nabyl příliš jistý co dělat a tak udělal prostě a jednoduše to samé za což si vysloužil od Roberta usměv na tváři, který by ho za jiných okolností i povzbudil, kdyby při tom ovšem neodkryl dva zářivě bílé tesáky. Najedno si to Harry uvědomil. Rychle přejel jazykem v místě kde jemu rostly tesáky. Rozhodně nebyly normální velikosti, naštěstí ne tak veliké, aby byly vidět při každém úsměvu. Ze zkoumání jeho chrupu ho však vytrhlo zavrzání bočních dveří. Dovnitř vstoupila postava, která vzbuzovala respekt a částečně i strach. Na tváři mněl spoustu vrásek, které rozhodně nebyly způsobeny jen věkem a od nosu dolů ho navíc zakrýval stařecky bílí plnovous. Přes sebe mněl přehozený černý hábit a plášť s rudou podšívkou a u pasu mu visel meč.„Mí druzi, dnes jsme se zde sešly, abychom přivítali nového člena do naší rodiny. Prosím vás všechny, přivítejte zde Harry Pottra.“ Ve chvíli kdy vyslovil jeho jméno se mezi všemi přítomnými rozezněl šepot.„To myslíte vážně Hrabě?“ Vykřikl jeden z upírů v blíže k trůnu. „Vždyť to není ani úplný upír, cítím z něj člověka, vždyť má duši a navíc je to …“ Víc toho však již říci nestihl jelikož byl rázně přerušen.„Jak jsem řekl, Harry je od teď jedním z lovců a já osobně se postarám o jeho výcvik.“ Tohle vyvolalo další ohlasy. Bylo vidět, že někteří jsou vyloženě proti tomu, aby byl Harry přijat do jejich komunity, jiní tím byly očividně potěšeni a některým to, soudě podle výrazu na jejich obličeji, to bylo upřímně jedno. „Teď mi dovol Harry, abych se ti představil mé jméno je Hrabě Vladislav deVatstraus a toto je mé sídlo.“„Jelikož jsem byl nucen svolat sněm v tuto netradiční dobu, smíte teď odejít. Roberte, Viktorie a Harry počkejte prosím ještě.“ Počkal až se místnost úplně „vylidnila“.„Takže Harry, abych ti vysvětlil co se tu vlastně děje. Jak jsi již jistě dozvěděl upíři v této lokalitě žijí ve dvou rodech, nebo chceš-li klanech. My jsme nikdy nikomu cíleně neublížily, nechtěli jsme zabíjet, vždy jsem si brali jen tolik, kolik jsme potřebovali a lidé, které pokoušeme si nikdy nic nepamatují.“ Harrymu se hlavou honilo pár otázek, které nutně potřeboval zodpovědět.„Ale, kam to tedy řadí mne? Jsme upír, nebo člověk?“„Ty Harry, ty jsi něco mnohem víc. Jistě už jsi zaregistroval některé změny. Tvé smysly například? Musíš však vědět, že toho bude více. Upíři jsou prakticky dokonalí lovci, se svou silou, rychlostí a svými smysly. A právě to nás dostává ke druhému klanu upírů. Oni věří, že jsou nadřazeni všem lidem a právě proto se před několika staletími odtrhli od nás. Začali se spoléhat především na své smysli a nechali je, aby převzali kompletní kontrolu nad nimi samotnými. Veškeré umění a rozum šli stranou a začali zabíjet a nebo podle potřeby měnit lidi v upíry.“„To je otřesné, ale vždyť jestli je to již několik staletí, muselo by jich tu být už moc.“„Přesně tak Harry. A to je místo kde vstupujeme do děje my. Cítili jsme zodpovědnost, za to co se začalo dít a tak jsme proti nim začali bojovat. Naše výhoda spočívá v umění boje, které učíme už naše děti, zatímco jejich výhoda spočívá v jejich přesile. A to je co teď čeká tebe.“„Přesila??“ Tohle dokonale pobavilo všechny tři dospělé upíry.„Ne Harry, ne přesila opravdu ne, ale od zítřka musíš začít trénink. Od teď jsi jedním z lovců, nebo tedy alespoň učeň. Ale teď už je myslím čas aby sis šel odpočinout. Roberte mohu s tebou mít ještě slovíčko? Viktorie, odveď prosím Harryho do jeho pokoje a zajisti mu něco „normálního“ k jídlu a pití.“„Ale jistě. Tak pojď Harry, snad pro tebe něco nejdeme.“ Hned jak se za nimi zabouchly dveře se Hrabě otočil na svého syna.„Řekni mi Roberte, jak se tohle mohlo stát? Víš co se stane pokud se o tom dozví Brumbál.“„Dokáži si to docela dobře představit. Myslíš, že už po něm pátrají?“„Tím jsem si téměř jistý. On se nesmí o kouzelnickém světě nic dozvědět. Ještě ne. Musíme ho držet zpět od ostatních a co se týče jeho výcviku, o to se postaráme jedině mi tři nikdo jiný.“„Ale otče je to pětiletý chlapec, nemůžeš ho držet stranou od ostatních mladých.“„Bojím se, že nemáme na výběr. Víš mám takový pocit, že Temný pán ještě není zcela pryč, ne vlastně jsem si tím téměř jistý. To proto ho jistě nechal Brumbál u těch příšerných „mudlů“ jak on jim říká. Víš já věřím, že všechno na světě má svůj důvod a jestli je má teorie týkající se Temného pána správná, pak bude mít velikou výhodu, ale teď se plně musí soustředit na výcvik.“„A co s jižní smečkou, jejich počty se rapidně rozrůstají. Jak dlouho je ještě můžeme udržet na uzdě?“„Víš co se říká o hadech. Utni hlavu a tělo umře samo.“„Ty chceš zabít Ulricha? A jak?“„To ještě ukáže čas.“



Komentáře:

  1. Orion16. 12. 2006 21.24

    Ulricha?! Vy mi chcete zabít učitele na hudebku?!



    odpovědět
  2. MarS25. 12. 2006 21.48

    Orione, Orione, ty jsi hrozne ukecanej ;)



    odpovědět
  3. MarS25. 12. 2006 21.50

    I kdyz je fakt, ze mne zase pri precteni toho jmena napadla jedna postava z Kulhankova Nocniho klubu :)



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: